50 jmen pro Draca Malfoye

6. března 2008 v 8:38 | mischulka |  Vaše povídky
Tahle povídka se mi strašně líbila...má nápad a je zajímavá ...

"Lektvary, Rone!" řekla rozzlobeně Hermiona, když se jí Ron už po desáté zeptal, jaký teď mají předmět. "Dostal jsi přece taky rozvrh a z dobrého důvodu," řekla a zaklapla těžkou velkou knihu, kterou právě četla, zatímco Ron s Harrym dojedli.
"Díky, Hermiono, já jsem sen... dojdu si pro své knihy. Já... půjdeme, Harry?" vykoktal rychle Ron a podíval se na Harryho, který se první podíval na Hermionu a pak na něj. "Dobře," odpověděl nakonec a nervózně se na ni usmál, když šel z Ronem z Velké síně.
"To bylo dobrý, Hermiono," řekla usmívající se Ginny a strčila do ní loktem. "Natřela jsi jim to."
Hermiona jen protočila oči v sloup. "Kluci... všichni jsou stejní. Ubozí a hloupí." Ginny přikývla na souhlas.
"Buď opatrná na to, o kom říkáš, že je ubohý a hloupý, Grangerová," ozval se najednou úlisný hlas za jejich zády. Když se Hermiona otočila, neocitla se tváří v tvář nikomu jinému, než Draco Malfoyovi.
"Není to mé oblíbené místo být ve stejné kategorii jako Potty a lasička," uculil se na Hermionu, jejíž nálada to ráno nebyla nic moc.
"Ach, opravdu, Malfoyi? A co teda jsi? Dívka?"
"Ne, já nejsem dívka, ale ani chlapec," řekl samolibě. V tu chvíli už cukaly koutky i Hermioně.
"Ty jsi... ty jsi bezpohlavní?" řekla s nádechem, snažíc se zadržovat smích. Zato Ginny se začala smíchy až neovladatelně třást.
Draco byl nespokojený. Ne, on byl víc než nespokojený. Vztekal se. Jak se mu vůbec opovažují nějaká mudlovská šmejdko a chudá holka smát? "Jsem muž," vyštěkl rozzlobeně.
Ginny to v tu chvíli už nevydržela a začala se hystericky smát. Hermiona ale jen zakroutila hlavou. "Ty nejsi muž, Malfoyi. Mimo jiných věcí jsi jen bezpáteřní zmijozelák," řekla chladně a mávla nad tím rukou.
Podíval se na ní skrz zúžené oči. Musel uznat, teda samozřejmě ne nahlas, že měla odvahu, kromě ní ho ještě nikdo nikdy tak nerozzuřil až na bod varu. "Mimo jiných věcí. Docela by mě zajímalo, Grangerová, co jsou ty jiné věci. Nepochybuju, že budeš mít někde seznam," rejpnul si.
Hermiona se ušklíbla. "Tak o tom nepochybuj," řekla a vstala, zatímco byla Ginny odvlečena pryč svými spolužačkami. "Samozřejmě ale nemám čas ti ho teď tady recitovat." Potřebovala si ještě dojít pro nějaké knihy a už teď šla skoro pozdě.
Malfoy byl vyšší než ona a jak se na ní díval, čím dál více jí to nutilo cítit se bezvýznamně.
"Máme teď oba přece Lektvary, tak povídej. Nebo se snad bojíš?" řekl vážným tónem.
"Cože?" vyjekla Hermiona a o krok ustoupila. Být tak blízko Draca Malfoye nebylo nic pro její nervy.
"Přednes mi tvůj seznam," dodal s neznámým třpytem v očích, ale se známým úlisným úsměvem na rtech.
"Nejsi nějak netrpělivý?" uculila se na něj a potřásla hlavou. "Ubohý Malfoyi. Musíš mít dnes asi špatný den, když jsi klesl tak hluboko, že jsi celý nedočkavý, až uslyšíš urážky od nějaké mudlovské šmejdky."
On se na ní ale podíval takovým pohledem, až se jí pomalu začaly vzadu na hlavě ježit vlasy. "To je docela v pořádku, Grangerová. Rozumím, že potřebuješ čas, abys sestavila ten seznam. Koneckonců, nebude to zas tak snadné. Vsadím se, že nebudeš schopná přijít dokonce ani s deseti urážkami."
Hermiona se usmála. "S deseti? Klidně ti jich řeknu padesát!"
Malfoy se samolibě usmál a zkřížil si ruce na hrudi. Tak padesát? Dobře. Setkáme se tedy za pět minut v komnatě nejvyšší potřeby, Grangerová. A jestliže jich nebude padesát, budeš potrestána," řekl a se smíchem odešel.
Když se dívala jak odchází, mohla cítit kyselou pachuť v ústech. Pche, klidně mu jich řekne padesát. Mohla by přijít i s tisícem, kdyby chtěla. Padesát nebude problém. Nemůže tu sázku prohrát. To je nemožné. Tohle je přece Draco Malfoy. Kdo by nemohl přijít s padesáti urážkami na něj?
Rozzuřená odešla z Velké síně. Kdyby mohla, chytla by ho oběma rukama za krk a zaškrtila by ho. Ale ne. nakonec došla k závěru, že by si zasloužil bolestivější smrt.
Celou cestu ke komnatě se bavila tím, že vymýšlela nejbolestivější způsoby jeho smrti. Najednou ale stála před dveřmi, které se po pár krocích objevily. Věděla, že na chodbě kromě ní nikdo není a zhluboka se nadechla. Chtěla se pomstít. Chtěla, aby zaplatil za všechny ty urážky, které musela celých šest let dennodenně poslouchat. Věděla, že to, co chce udělat, je dětinské, ale i přesto to chtěla udělat. Teď a tady.
Vstoupila do úplně prázdné místnosti. Narozdíl od loňského roku, kdy byla tato místnost využívána pro schůzky BA a při nácviku kouzel, tam teď nebyly žádné polštáře ani knihy. Prostě nic.
"Jdeš o deset sekund pozdě," řekl s úšklebkem Malfoy, který vyšel ze stínů temné části místnosti.
Hermiona jen zakroutila hlavou a šla dál do místnosti. "Měl jsi aspoň víc času pro úpravu této místnosti, ne?"
"Mě se to líbí tak, jak to je," řekl a opřel se ramenem o stěnu. "Aspoň tu není nic, co nás může rozptylovat. Není to tak?"
"To sice ano, ale stejně ti to nepomůže," řekla trochu povýšeně.
"Souhlasím," řekl překvapivě a pokynul jí rukou, aby začala mluvit.
"Ty jsi..." Zarazila se ale, když uviděla, že zavřel oči. "Co to děláš?" vyštěkla rozzlobeně. Absolutně nesnášela, když jí lidi ignorovali.
"Začneš přednášet svůj seznam nebo ne? chtěl jsem jen získat pohodlnější polohu, zatímco tě budu poslouchat," řekl bezcitným tónem.
"Myslela jsem že jsi říkal, že nebudu schopná přijít ani s deseti," posmívala se mu.
Malfoy otevřel oči. "To bylo ale dřív, než jsi slíbila těch padesát."
"Já jsem ti nic neslíbila!" vykřikla Hermiona.
"Takže to vzdáváš?" ušklíbl se s vědomím, že se mu povedlo ji podráždit.
"Neštvi mě, Malfoyi," zasyčela a vytáhla hůlku, snad jen o vteřinu dřív jak on.
"Marníš můj čas, mudlovská šmejdko. Už mluv," řekl po chvíli a dal si hůlku zpět do kapsy.
"Fajn," odsekla, ale hůlku neschovala. Ani trochu mu totiž nedůvěřovala.
"Jsi okázalý, nestoudný, tvrdohlavý, domýšlivý, ubohý, slizký, egocentrický, lenivý, falešný, odporný..." Na chvíli se musela zarazit, aby se nadechla.
"Jen deset? Ještě čtyřicet, Grangerová," smál se Malfoy. Vypadal, že si to dost užívá.
"Já jsem ještě neskončila. Jsi zlý, zbabělý, hloupý, despotický, nesnesitelný, necitelný, arogantní, sobecký, nepřející, krutý..." V tu chvíli se ale zarazila, protože se začal smát.
"Jsi dobrá, Grangerová, velmi dobrá. Už ti jich zbývá jen třicet," ušklíbl se. Její urážky na něj neměly požadovaný účinek a tak se rozhodla, že použije více přímý přístup a popošla k němu. On jí jen zvědavě pozoroval a čekal.
"Hladový po moci." Její oči se rozzlobeně blýskaly, zatímco jeho úšklebek vybledl a jeho ledově modré oči se dívaly do těch jejích čokoládově hnědých.
"Marnivý, zlomyslný, zmatený, zahořklý, křivolaký, idiotský, neetický, sklíčený, šílený, smyslný, chamtivý, hnusný, nezdvořilý..." Pomalu se její ale vytratil hlas. Najednou totiž byli až neuvěřitelně blízko sebe, s tvářemi jen pár centimetrů od sebe.
"Nelidský, nenechavý... barbarský," zašeptala třesoucím se hlasem. Celá logika, selský rozum a rozumné myšlení byli najednou z její mysli pryč. Všechno! Ještě jich potřebuje deset!
"Necitelný," zvládla pronést dřív, než se políbili. Nejprve jemně, ale netrvalo to dlouho a polibek zesílil. Jeho ruce jí tou dobou už pevně držely okolo pasu, mezitím co si ji přitáhl blíž k sobě.
Konečně se mohla zhluboka nadechnout. "Bezmyšlenkovitý, netaktní," pokračovala, když ji opřel zády o stěnu. Víc toho ale říct nestihla, protože ji znovu políbil. Dala mu ruce okolo krku a přitáhla si jeho hlavu blíž. Když se jejich rty po chvíli oddělily, unikl oběma tichý sten. Vůbec jí v tu chvíli nezajímalo, že políbila svého nepřítele. Užila si to.
"Zrádný, neovladatelný, neukázněný..." Pokusila se toho říct dřív, ale on jí to nedovolil. Byla proti němu najednou tak bezbranná.
Adrenalin procházející skrz jejich těla byl ohromující. Bylo to absolutní šílenství a polibky byly jen bojem o sílu. Oba jsou tak tvrdohlaví a ani jeden se nehodlal vzdát.
"Náročný, pohrdavý, divoký..." Už jich řekla devětačtyřicet. Ještě jí jedna scházela, ale najednou jí nic nenapadlo. Přinejmenším ne žádná urážka. Jediná slova, která jí přišla na mysl, byly přesné protiklady urážek.
Přitlačil jí ještě víc ke zdi a přesunul své polibky k jejímu krku. Ztratila úplně řeč a jediné, co vyšlo z jejích rtů, bylo "Ne". Stěží ale věděla, proč to zatracené slovo řekla. Snad to bylo pro to, že si hluboko ve své mysli uvědomovala, že to co dělají je špatné. V tu chvíli to ale její mysl neakceptovala. Nutil ji cítit se jako nikdy předtím. Proč byly ty klepy okolo mě vždycky pravdivé? Pomyslela si zoufale.
Najednou to ale pochopila. "Tohle nemůžeme dělat!" uvědomila si nahlas a on se v tu chvíli zarazil. "Proč?" řekl, když se konečně nadechl. Opřel přitom své čelo o to její a podíval se jí hluboko do očí.
"Harry, Ron, Zmijozel, Nebelvír a hodně dalších věcí. Tak se zamysli! To je špatné!"
Draco se zamračil. "To není špatné!"
"Ale ano, je! A je to tvoje vina! Přinutil jsi mě, abych sem přišla! Si pitomec!" zaječela na něj svou padesátou urážku. Je to bastard...
"Jsi si jistá, že tohle nechceš?" zeptal se a znovu ji políbil.
Nechtěla nic jiného. Vyvolal v ní pocit... umřela by touhou, kdyby mohla. Ale nešlo to.
"Toto je hloupé, Malfoyi," řekla, když ho od sebe odstrčila. "Přitahujeme se jen fyzicky, ale jinak jsme zcela rozdílní. Řekla jsem ti těch tvých padesát urážek, tak mě nech jít!" vykřikla. Potřebovala odejít dřív, než zase změní názor.
"Chtěla jsi to stejně jako já, Grangerová," hájil se Draco.
Se slzami v očích od něho pomalu odstupovala. "Ne. a až se z toho pobláznění vzpamatuješ, ještě rád mi za to poděkuješ," řekla zlomeným hlasem a bez nějakého dalšího komentáře vyběhla z místnosti.
Když zůstal o samotě, bouchl pěstí do zdi. Na zdi to nevyvolalo žádný účinek, ale vytvořilo to pulzující bolest v jeho ruce.
Tak políbil tu zatracenou mudlovskou šmejdku. A co? Už políbil hodně dívek smíšené i "nečisté" krve. Ale s ní to bylo tak jiné. Chovala se jako... Byla tak ubohá! Pomyslel si nakonec.
V záchvatu vzteku odešel z místnosti. že by se zrovna ona od ostatních dívek nějak lišila? Nakonec ale došel k závěru, že ano. Za prvé ho nenáviděla. Za druhé nebyla poblázněná z jeho vzhledu. Za třetí se nebála podívat se mu do očí a nadávat mu. A za čtvrté to byla kamarádka jeho nejhoršího nepřítele. Tak moc ji nesnášel, až se mu pomalu začala líbit. ani tak ne po fyzické stránce, i když byla podle něj docela kus, jako tím, jak proti němu bojovala. Docela slušně se mu svými urážkami vysmívala, ale ani jedna mu překvapivě nevadila. Byla ale jak tvrdohlavý mezek a nic, co by řekl nebo udělal, by nezměnilo její rozhodnutí.

Vzpomínky obzvlášť na toto ráno vyvolaly úsměv na jejích rtech. Jak by na to mohla někdy zapomenout? Její život se v ten den změnil stejně jako ten jeho. Nakonec se totiž rozhodl, že se nestane Smrtijedem, nepřijal temné znamení a zvažoval to.
Uběhly týdny, ale nakonec nastal nejhorší, ale zároveň i nejlepší den pro Draca i pro Hermionu. Pád temného pána, smrt Dracova otce a i mnoha dalších včetně Rona... A také den, kdy oznámili své zásnuby.
Hotová hrůza v obličeji Harryho i Ginny, i po pěti letech se tomu musela Hermiona smát, stejně jako Draco. Byla si jistá tím, že Harry s Dracem nemůžou být nikdy přáteli.
Jak si ale mohla být vůbec něčím jistá? Vždyť ona sama se nakonec zamilovala do svého nepřítele, a to díky úplně jednoduché výzvě.
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Anketa

Kolikátý jste návštěvník??

KLIK

Komentáře

1 malfoyka malfoyka | Web | 10. března 2008 v 19:41 | Reagovat

tohle jsem uz cetla strasne se mi libi!

2 lucy lucy | 28. dubna 2008 v 18:12 | Reagovat

tak toto je to najlepšie čo som kedy čitala ;-)

3 Baruuss Baruuss | Web | 8. června 2008 v 22:18 | Reagovat

Jsem 50.návštěvník. Teda aspoň podle té ankety :-D

4 Valli Valli | Web | 21. června 2008 v 15:54 | Reagovat

super!!!!!!!!:D

5 gabušk@ gabušk@ | 18. listopadu 2008 v 21:34 | Reagovat

sem 153 návštěvník dobrý

6 Ginny Weasley Ginny Weasley | Web | 13. prosince 2008 v 21:29 | Reagovat

Úžasná povídka. Ty nadávky, které na něj vyřkla. Ty emoce. No prostě Nice, very nice povídka. Jo a jsem 161 návštěvník.

7 Elfík Elfík | E-mail | Web | 6. února 2009 v 22:50 | Reagovat

Ahojky moots úža!vezmu si z toho inspuraci taky píšu...jinak sem 210

8 Elfík Elfík | E-mail | Web | 6. února 2009 v 22:51 | Reagovat

jo an blogu mam bleskovku tak se dyštak zapoj jinak sorry za reklamu

9 pimpinela pimpinela | Web | 10. února 2009 v 21:37 | Reagovat

ufff fakt úplne úžasná poviedka prečítala som ju jedným dychom.

10 Nelíí Nelíí | Web | 27. prosince 2009 v 20:34 | Reagovat

povedené =)

11 Nat Nat | 12. listopadu 2010 v 16:52 | Reagovat

317... Krásný :)

12 Denda Denda | Web | 13. listopadu 2010 v 22:15 | Reagovat

:-) pěkné. Mám ráda pár Hermiona-Draco.

13 anna anna | 20. listopadu 2010 v 22:43 | Reagovat

muzu to cist porad do kola a dokola je to uzasne miluju par draca a hermiony :)

14 anna anna | 20. listopadu 2010 v 22:44 | Reagovat

jo jsem 319 navstevnik :)

15 anna anna | 21. listopadu 2010 v 18:59 | Reagovat

super

16 Emma watson Emma watson | E-mail | 23. května 2014 v 17:03 | Reagovat

Yeah me and Draco-Me and Tom Felto is beautiful couple
:-* :-*

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama