Říjen 2008

5.kapitola

30. října 2008 v 19:45 | mischulka |  Dávná láska

Uběhlo pár dní a Draco se pořád němohl smířit s tím že si Hermiona bere toho idiota Viktora. Seděl v křesle a přemýšlel. "Nemůžeš s tím nic dělat, nemůžeš s tím nic dělat." pořád v hlavě slyšel její slova. "Už dnes se vdává. A já s tím nemůžu nic dělat? Jistě, že můžu." pořád nevěděl jestli má zakročit. "Překazit svatbu? Byla by vůbec ráda? Třeba si ho vážně chce vzít." byl zoufalý. "Stále tě miluji.... Ona mě miluje. Nebudu zbabělec a vezmu jí Viktorovi." rozhodl se a behěm pár sekund byl připraven k odchodu....

Mezitím... Hermiona stála v pokoji v krásných sněhobílých šatech a koukala na sebe do zrcadla. "Už jenom chvilku a budu paní. Viktor je moc hodný muž. Budu šťastná." přesvědčovala se.





V tom se otevřely dveře a vešla Ginny. "Vypadáš překrásně. Už jsi připravená?" zeptala se. "Ano jsem, jenom mi dej ještě chvilku." Hermiona byla nervozní a Ginny si toho všimla. "Hermiono jsi šťastná?" najednou se zeptala a Herm se překvapeně otočila. "Jistě, že jsem. Dnes je můj svatební den. Kdo by nebyl šťastný?" "Nevypadáš. Herm dějě se něco? Poslední dobou jsi spíš smutná." Ginny Herm dobře znala a věděla, že ji něco trápí. "A nelži mi Herm. Já to poznám." Hermiona věděla, že Ginny na ní pozná všechno. "Musím jí to říct, musím se někomu svěřit." "Tak dobře. Ale prosím nezavrhuj mě." nervozně začala mluvit. "Asi před týdnem jsem potkala Draca. Byl milý a tak jsme si šli někam sednout" "Herm..." Ginny chtěla něco říct, ale Herm jí zadržela. "Nic prosím neříkej. Já ti to musím dopovědět..... Skvěle jsme si popovídali a když jsem chtěla odejít tak mě začal líbat........" Hermiona jí dopověděla všechno do posledního slova. Ginny jen koukala a nevěděla co říct. "Herm já tě nezavrhuju, ale ty si zapoměla jak se choval ve škole? Myslíš, že se dokázal tak změnit?" nemohla uvěřit, že Herm.... "Já jsem nezapoměla, ale on se vážně asi změnil. Byl tak přesvědčivý a já já ho asi miluju..." "A co teď bude? Zrušíš svatbu? Poběžíš za Dracem a vezmete se?" "Ne. Já si vezmu Viktora, jen jsem se potřebovala svěřit. Doufala jsem, že mě podržíš." Herm ukápla slza. "Já tě chápu a podržím. Ale rozmysli se dobře, jestli si vážně chceš Viktora vzít." "Ano chci." odpověděla Herm a Ginny jí pevně objala. "Tak a je to tady. Už by jsi měla jít, ať tam dlouho nečekají. A buď silná." popřála Ginny Herm a odešla.

Draco se přemístil a bežel rovnou na svatbu. Hermiona přišla do sálu, všichni vstali a začala hrát hudba. Na konci uličky stál Viktor. "Buď silná, buď silná." opakovala si Hermiona a procházela uličkou. V tom se rozlítly dveře a vpadl Draco. Všichni se lekli a otočili. Herm se v půli cesty zastavila, ale bála se otočit. "Neotáčej se. Budeš nešťastná. On se přece nikdy nezmění." veděla, že je to Draco. Jediný kdo zareagoval byla Ginny. Rychle se zvedla, vzala Draca ven a zavřela dveře. "Co si sakra myslíš? Chceš jí překazit svatební den?" Ginny začala řvát na Draca. "Já ji miluju. Nesmí si vzít Viktora." Draco byl zoufalý. "Ani se neotočila. Nechce mě vidět." "Ona vážně miluje Viktora a chce si ho vzít?" Draco se zeptal, ale Ginny mlčela. "Jsi její nejlepší kamarádka, tak to musíš vědět. Prosím." "Ano miluje a už tě nechce vidět. Nekaž jí to. Bude nešťastná." Ginny zalhala, ale věřila, že je to pro její dobro. "Tak tedy dobře. Ale řekni jí, že ji budu vždycky milovat." Draco uvěřil, že by to jenom zkazil, otočil se a odešel. "Je to pro její dobro." pomyslela Ginny a ještě chvíli koukala jak Draco odchází a vrátila se do sálu. Hermiona a Viktor už byli svoji a Hermiona šla za Ginny. "Co chtěl?" "Herm jsem šťastná, že sis vzala Viktora, s Dracem by si byla nešťastná." moc nevěřila tomu co říká. "Vypadal jako že ji vážně miluje." "Říkal, že tě nechá být a že ti přeje ať vám to vydrží." Hermioně ukápla slza a vrátila se k Viktorovi...